Pravda se skrývá ve snech...

Leden 2010

6.Kapitola

31. ledna 2010 v 17:06 | Rose |  Pobertovské Bradavice
Kapitola 6.

Dvojčata

Anna rychle vstala a podívala se na tu postavu, která ji tak rychle zchodila na podlahu kupé. Byla to vysoká černoška, s tmavýma očima a vlasy zapletenýma do uzoučkých copánků, pohupujících se podél jejího úzkého obličeje vždy, když udělala sebemenší pohyb.
Vedle ní se tyčil ještě vyšší černoch a těkal po studentech polekanýma očima.
"Držte klapačky! Jde sem Pajda!" zašeptala naléhavě ta černošská dívka a chlapec vedle ní začal po všech vrhat naléhavé pohledy a naznačoval, ať nedělají žádný hluk. Nikdo se na ně nedíval, ani když pořád ústy naznačovali slovo "ticho."
Pak už to ten vysoký hubený černoch nevydržel a zakřičel: "Zavřete ty vaše zobáky nebo nás chytí Pajda!"
To už se po nich všichni ohlédli. Mia v nich poznala nebelvírská dvojčata z pátého ročníku. Maja a Darin Jordanovi. Pak si najednou uvědomila, co vlastně řekli. Pajda? On tenhle rok učí ještě Pajda? To ne! Nejhorší profesor a ředitel zmijozelské koleje, pan Pajan, mezi studenty prostě jen Pajda. V červnu přece říkal, že tento rok už tu z největší pravděpodobností už učit nebude! To snad ne!
Rázem byli všichni zticha a ani se nehnuli. Maja hbitě přeskákala na sedadlech po zaplněném kupé a strhla z okna svýma hubenýma rukama nějaký modrý hadr, aby na cestující nesvítilo sluníčko a zase s ním pružně přeskákala zpět. Rychle ho připevnila na okýnko na dveřích, aby se nikdo nemohl kouknout dovnitř.
Kdyby tu uviděl Pajda narvaných dvacet Bradavických studentů, tak by určitě pojal podezření a kdyby pak uviděl, že několika z nich teče krev z nosu, všichni jsou úplně promočení od Potterova kouzla, půlka žáků má po celém těle modřiny a škrábance a Simonovi z uší teče podivný zelený sliz, asi by to nenechal bez povšimnutí. Všem by napařil týden školních trestů, nehledě na to, že je to první den a ještě ani nedojeli do Bradavic a zajisté by napsal zprávu ředitelům jejich kolejí a strhl každému hned několik bodů a to opravdu riskovat nechtěli, proto byli úplně zticha, až slyšeli, jak se v chodbičce ozývají jeho nenápadné kroky. Když konečně odezněli, všichni si oddechli.
Black se samozřejmě hned ujal slova.
"Docela to byla legrace, ne? Pokud chcete v bitce pokračovat, tak dneska o půlnoci, ve třetím patře v té vedlejší chodbičce u učebny přeměňování, srabové."
"Neni nikdo nijak vážně zraněný?" zajímala se hned Mia a schválně ignorovala Blackovu výzvu. Ale nikomu nic hrozného nebylo a Simonovi už stačil spravit uši Daniel Wood, těsně před tím, než se k němu protlačil houf jeho fanynek. On je však stejně rychle odbyl a řekl, že se tady nedá dýchat, což ostatně byla pravda a rychle se protlačil ke dveřím a za ním v těsném závěsu i Simon s Xenofiliusem.

Za nimi vyběhly do chodbičky i jeho uječené fanynky, které si cestou prohlížely svoje umazané a roztrhané, předtím perfektní, růžovoučké oblečky. Jakmile kupé opustily, hned se v něm zase uvolnilo.
Po nich odkráčeli i Thomas, Marty a Anna zpátky do svého kupé se slovy, že to byla opravdová legrace a že se těší na tu půlnoc, i když Anna se k nim moc nepřidala.
V kupé tedy zbyli už jen Lily, Robert, Mia a naše známá čtyřka, protože Maja a Darin opustili kupé hned po Anně a tak mrštně a rychle, že jim Lily skoro ani nestačila poděkovat.
Chvíli se na sebe všichni jen tak koukali a pak se Mia otočila a odkráčela ke dveřím.
Nikdo jí tomu nebránil a všechny hůlky zůstávaly stále zasunuté ve svých kapsách, až na tu Jamesovu a Remusovu, protože Potterova hůlka byla naprasklá a Remus Lupin se mu jí pokoušel svojí krátkou, béžovou hůlkou spravit, ale přesto že to byl pilný student, moc se mu to zatím nedařilo.
Takže Mia se ještě jednou ohlédla a pak rázně otevřela dveře a vyšla z nich. Robert šel za ní a Lily se bez jediného pohledu na Siriuse a jeho skupinu také vydala ke dveřím.
Tam se otočila a sladkým hláskem řekla: "Ještě jednou moc díky, Remusi." Potom se na všechny zlověstně podívala a úplně změněným ostrým hlasem dodala: "Tak ve dvanáct a máte se na co těšit!"

ZÁVĚR

31. ledna 2010 v 16:07 | Lily
Nakonec bych Vás chtěla poprosit, abyste vybrali nejlepší pár(zatím nehodnoťte hudbu). Aby se Vám lépe vybíralo a přemýšlelo dám sem takové malá shrnutí o Potterových...

James + Lily

31. ledna 2010 v 16:04 | Lily
Tak a na konec je tu James a Lily

Cedric + Cho

30. ledna 2010 v 15:20 | Lily
...

Draco + Hermiona

30. ledna 2010 v 12:01 | Lily
No tak ted trochu netradicni
dvojice....

5.Kapitola

29. ledna 2010 v 19:45 | Rose |  Pobertovské Bradavice
Kapitola 5.

Na ně!

"Neslyšíte něco z toho protějšího kupé?" zeptal se Longbottom ze čtvrtého ročníku ostatních.
"Já asi jo. Jako by tam někdo křičel a taky jako by se tam něco rozbilo," zašeptala vystrašeně Anna Tonksová, která letos měla nastoupit do prvního ročníku.
"Ále, to si tam jen vypravuje někdo zajímavé zážitky s prázdnin a jak při tom vysvětlování máchá rukama, tak něco schodil," poznamenal Marty Johnes z Mrzimoru, který chodil do čtvrtého ročníku.
"Asi máš pravdu," přitakal Longbottom. "Tak nám to dopověz, Anno."
"No, a tak mám teď sestřičku. Jmenuje se Nymfadora a pořád jen křičí. Narodila se začátkem srpna, takže je jí sotva měsíc, ale to neuhádnete, co se s ní děje!"
"Tak to asi ne," řekl napjatý Marty.
"Umí si měnit odobu! Je to metamorfomág!" nevydržela to už Anna Tonksová a vykřikla na celý vlak.
"Fakt? A to jste poznali už hned po několika týdnech?" zeptal se zaujatě Thomas.
"Jo, hnedka po několika hodinách se jí začal měnit vzhůed! A teď vypadá skoro každý den jinak. Táta říkal, že se jí to tak bude měnit ještě několik měsíců a pak jí to přestane. A až jí bude tak pět šest, že se to naučí ovládat a bude si moct změnit barvu vlasů, očí, velikost, podobu nosu, pusy a všeho možnýho jenom, když se bude prostě chvilku soustředit.
"Hm, to může být užitečné," poznamenal Thomas a Marty přikývl.
"To bych chtěl umět."
Anna jim o tom ještě chvíli povídala, ale už začínala být nervózní, protože zpoza dveří ozývavaly čím dál hlasitější výkřiky. Thomas s Martym taky znejistěli.
"Radši bychom se tam měli jít podívat. Ty tady, Anno, zůstaň a já to s Martym omrknu," navrhl Thomas, ale Anna, přestože měla v očích trochu obavy, začala protestovat a tak ji nakonec vzaly sebou.
Když vyšli na chodbičku, výkřiky byly ještě hlasitější a Anně to přišlo, jako kdyby se za těmi dvěřmi vraždilo. Klukům se naopak rozlil po tváři úsměv, když rozpoznali, že za dveřmi musí být spousty lidí a sem tam někdo zakřičí nějaké kouzlo.
"První bradavická bitka už ve vlaku? To letos museli být lidi nějací zvlášť nedočkaví. Většinou ji studenti dělají až první den večer," zabručel Marty a už otevřel dveře a vrhl se s Longbottonem v těsném závěsu do kupé.
Se zvoláním: "Na něěěěěě!" se oba pustili do bitvy. Ale to už tam trochu hodně nacpáno. Vždyť v tom jednom kupé bylo přes patnáct lidí. Skoro se tam nedalo hnout, takže se všichni mačkali jeden na druhého a všem už bylo jedno, jestli se strefí do toho nebo do toho.
Anna nejistě postávala ve dveřích a říkala si, jestli se tam má vecpat nebo ne. Kouzlit neumím a taky se mi
moc nějaké zaklínadlo dostat nechce, ale na druhou stranu, co budu dělat sama v prázdném kupé?
říkala si nerozhodně. A tak tam postávala ve dveřích a divila se, že je ještě neuslyšel žádný profesor. Vždyť nadělají tolik hluku! Už se rozhodla, že se vrátí zpátky do kupé, protože v bitce by nikomu stejně nepomohla, skoro se tam ani nedalo dýchat a po stěnách, z kdovíjakého důvodu, stékala voda, takže by se hned zmáčela.
Chystala se otočit a odejít ze dvěří, když v tom jí někdo popadl za ruku, zchodil jí do kupé a se zabouchnutím zaklapl dveře.

1.Kapitola

28. ledna 2010 v 18:27 | Lily |  Juniorské Bradavice
1. Kapitola
Trapné ticho
"Hej vy dva! Přestaňte mávat a pojďte si najít nějaké volné kupé." Řekne James. Albus a Rose za chvíli opravdu svěsí ruce a jdou poslušně za Jamesem.
James si přisedne do kupé ke svému kamarádovi a spolužákovi z Nebelvíru Martymu. Albus a Rose ho napodobí. James si jich ale přestane všímat a začne s Martym zapáleně debatovat a tom, jestli letošní famfrpálovou ligu vyhrají "tornáda" nebo "kanoníři". Albus s Rose se mezitím dohadují do jaké koleje se nejspíš dostanou a vyprávějí si, co zažili během posledních 2 týdnů prázdnin, kdy se neviděli. Najednou slyší, že se někdo blíží k jejich kupé. Nejdřív si myslí, že už jede vozík se sladkostmi, ale jaké je jejich překvapení, zvláště Jamesovo, když ve dveřích nestojí ona tlustá, hrbatá, malá, milá dáma, ale kluk asi v jeho věku. Měl hluboké, azurově modré oči, vlnité blonďaté vlasy mu padaly do tváře, ve kterém byl náznak zamyšleného výrazu. Vypadal by asi krásně, nebýt nevrlosti a smutku, která se mu odrážela v obličeji. Před nimi stál Scorpius. Scorpius Malfoy!
Co ten tady chce?
pomyslel si James. Vždyť patří do zmijozelu, tak ať si de ke svejm kamarádíčkům!
"Ahoj, mohl bych si k vám přisednout? Nikam mě nechtějí pustit a všechny zmijozelská kupé už jsou obsazená."
James už měl na jazyku pohrdlivou a urážlivou odpověď, ale Rose ho předběhla. "Ale jistě! Vždyť je tu ještě dost místa, že ano Jamesi?! Na poslední tři slova dá téměř ironický důraz. Scorpius si ho buď nevšiml anebo byl tak dobrý herec, že na sobě nedal nic vědět. Scorpius si sedl k oknu a kufr schoval pod sedadlo. Tvářil se tak trochu rozpačitě. Ale po 10 minutách trapného ticha se tvářili rozpačitě úplně všichni, kromě Albuse, který usnul. Nakonec si Scorpius vytáhl knížku, zatímco James vrhal po Rose vražedné pohledy. Marty se mezitím vydal hledat a pozdravit své ostatní kamarády a nejspíš usoudil, že nemá smysl se tam v brzké době objevit. Jen Rose pořád nevěděla, co má dělat, jestli se má smát anebo spát.
Asi po půlhodině, znovu uslyšeli kroky, blížící se, k jejich kupé. Nejdřív si mysleli, že už konečně jde ona tlustá, hrbatá, malá, milá dáma s vozíkem plným sladkostí, ale zase ne! Tentokrát ve dveřích stály 2 dívky z 2. ročníku. Byly z Nebelvíru. Všechny se sice usmívaly, ale to je tak všechno co dělaly. Nakonec se jedna z nich odhodlala, a zeptala se: "Hm Jamesi?"
James už se natahoval pro tužku a na tváři mu hrál samolibý usměv (James byl totiž velmi oblíbený a šuškalo se, že se letos dostane do famfrpálového mužstva), ale dívka ho předběhla. "Jamesi nevíš, kde jsou toalety?"
Jamesovi zmrzl úsměv na rtech. Lehce zavrtěl hlavou a dívky odešly. Jen co se za nimi zavřely dveře, Rose dostala nezastavitelný záchvat smíchu, který vzbudil Albuse a přiměl Scorpiuse zvednout hlavu od knížky. Její záchvat zastavilo až zaklepání na dveře. Tentokrát už tam opravdu stála ona tlustá, hrbatá, malá, milá dáma s vozíkem plným sladkostí.
Když dojedly i poslední žabku (na kartičce byl samozřejmě Harry Potter), museli se převléci do školních hábitů, protože už se blížili k Bradavicím!

4. Kapitola

27. ledna 2010 v 19:42 | Rose |  Pobertovské Bradavice
Kapitola 4.

Alahomora

Otevřeli dveře a tentokrát se Mia raději nejdříve rozhlédla, jestli je opravdu ve správném kupé než se chystala něco podniknout a za ní se do kupé nahrnul celý zbytek skupiny.
Docela ji překvapilo, co uviděla. Na pravé straně seděl Sirius s Jamesem, na proti němu se u okýnka krčila Lily začtená do nějaké tlusté bichle a vedle ní seděl Remus s Petrem, který se cpal čokoládovými žabkami. Všech pět překvapeně vzhlédlo, jako by jí viděli poprvé.
"Mio?" zeptala se překvapeně Lily, jako by se právě probudila a začala vnímat okolí.
"Li! Co ty tady děláš? Já ti jdu pomoct v boji proti těmhle blbcům a ty si tady čteš nějakou knížku a zdá se, že tě vůbec nezajímá, že na tebe už přes půl hodinu čekám!" vykřikla trochu rozzlobená Mia.
"Jé...promiň. Já jsem...vlastně...no vysvětlím ti to potom," vykoktala zaskočená Lily. Pak kývla na Remuse a řekla: "Díky moc, až jí dočtu, tak ti jí vrátím, Remusi. Takže tak zejtra při večeři."
Strčila si tu strašně tlustou knihu pod levou ruku a stoupla si, že půjde pryč.
Mia na ni jen překvapeně koukala. Ona si jen tak půjčí knížku od Lupina, půl hodiny si jí čte a pak se prostě jen tak zvedne a chce odejít, jako by se nic nedělo, jako by tady ti byli jen jedni z příjemných kamarádů. Jenže takhle to oni určitě nenechají. Budou je ještě pošťuchovat, dělat si z nich legraci a vytahovat se. A na to teď nemám náladu, honilo se Mie hlavou.

Rychle si sáhla do kapsy a pravou rukou vytáhla hůlku. Sirius Black byl ale už rychlejší a vykřikl nějaké zaklínadlo na dveře a ty se hnedka zavřely. Mia už měla ale její dlouhou černou hůlku v ruce a bleskově vykřikla: "Alahomora!" James něco nesrozumitelného zařval a všude kolem se začala lít voda a on začal nadávat. Black zase zavolal to svoje zaklínadlo na dveře a ty se zamkli. Mia zase řekla: "Alahomora!" a znovu se otevřeli. Tak to dělali pořád a ani jednoho nenapadlo použít Protego. Byla to vlastně taková hloupá hra, ale Mia s překvapením zjistila, že jí docela baví se se Siriusem přetahovat. Do toho si Lily konečně také vytáhla hůlku a chtěla pomoct Mie, ale začal na ni pálit zaklínadla Petr a tak obrátila pozornost na něj.

Remus Lupin stál na místě a křičel: "Nechte toho! Nebojujte! Přece nechcete mít hned první den školní trest! Může se to vyřešit i jinak!"
Ale nikdo ho neposlouchal, protože v kupé právě začal lítý boj. Hůlku už měli všichni v rukou. Mia pořád bojovala se Siriusem, ale dveře nechali už na pokoji, teď do sebe pálili jen omračovací kouzla. Petr posílal stále kouzla na Lily a ta mu je štědře oplácela. Robert se pustil do boje s Jamesem Potterem a Wood, Láskorád a Almiun metali kouzla po všech pobertech, když viděli, že dostávají přesilu. Remus zatím nesváděl souboj s nikým, ale už si vytáhl hůlku, sem tam po někom hodil nějaké zaklínadlo a pomalu vzdal marné pokusy se s ostatníma domluvit a ukončit bitku.
Najednou se otevřely dveře a dovnitř vběhla skupinka rozesmátých holek, které vedla havraspárká páťačka s krátkou tmavě růžovou sukničkou, černým trikem s odvážným výstřihem a zářivě fialovou mašlí v blonďatých lesklých vlasech.
"Jééé, konečně, hledaly jsme tě všude, Danielku!" vykřikla do boje kolem sebe. "Mohl by ses mi prosím podepsat semhle na ruku?"
Ale ne, Woodovi fanynky, pomysleli si všichni, kdo je vůbec zaregistrovali.
Daniel Wood si jich ale vůbec nevšímal a dál pomáhal Mie v boji proti Siriusovi. Růžové dívky nejprve nerozhodně stály a pak se strašným výskáním a ječením vrhly také do boje.

3. Kapitola

26. ledna 2010 v 20:35 | Rose |  Pobertovské Bradavice
Kapitola 3.

Podivná skupinka

Mia se hnala uličkou ve vlaku a těsně za patami se jí držel Robert. Vtrhli do kupé a Mia zařvala: "Okamžitě Lily pusťte!"
Rozhlídla se a viděla, jak na ni zírají tři nechápavé obličeje nějakých velkých kluků. Mohli být tak v šestém ročníku.
"Nevíš, co je to za holku, Láskoráde?" otázal se jeden z nich druhého, který nepřítomně koukal s okýnka a ani se po Mie neohlídl. Ta si najednou vzpomněla, že toho prvního kluka zná. No jasně! Famfrpál... Tohle je brankář nebelvírského družstva! Jak jsem ho mohla jen nepoznat?
"Nevím, ale tady ten mulovec by se měl vyzkoumat," brblal si Láskorád nadšeně.
Nebelvírský chytač jen protočil oči v sloup. Třetí student pořád jen nechápavě zíral na tu dvojici, která se znenadání objevila ve dveřích.

Mia se konečně vzpamatovala a ohlédla se za sebe. Robert stál těsně za ní a tahal jí za rukáv a mumlal něco v tom smyslu, ať jdou pryč. Mia si ale řekla, že se musí nejdřív omluvit a tak spustila.
"Promiňte, já myslela...totiž...spletla jsem si kupé. A...no...myslela jsem, že je moje kamarádka v tomhle a...no...vlastně jste tady vy...takže je to asi to vedlejší." Proč si musím dneska každého plést? Nejdřív Roberta s Li, pak tohle kupé a jiným. Ach jo.
"Nevadí," řekl ten vysoký kluk. "Jmenuju se Daniel Wood. Asi víš, že hraju ve školním famfrpálovém družstvu."
"Jo, jasně. Jseš ve famfrpálu fakt dobrej. A já jsem Mia a tohle je Robert."
Robert si v tu chvíli najednou uvědomil, že mu ta dívka, Mia, neprozradila ještě jméno, a že se ho tedy dozvěděl až teď.
"Těší mě," odvětil přátelsky Daniel, a když viděl, že ostatní jeho spolucestující se k představování moc nemají, raději řekl jejich jména sám. Takže se dozvěděli, že ten zasněný blonďák je Xenofilius Láskorád a ten zírající kluk, který konečně, když Wood vyslovil jeho jméno, na ni přestal tak nechápavě koukat a zavřel ústa, se nazývá Simon Almiun.
"A tu tvojí kamarádku v tom kupé snad vězní?" zeptal se po chvilce Daniel.
"To přesně nevím, ale asi tak nějak. Prostě si z ní dělají asi jen srandu a za chvilku jim uteče nebo na ně pošle nějaké kouzlo, ale stejně jí jdeme radši pomoct."
"A kdo tam přesně je?" poprvé promluvil Simon.
"No, myslím, že James Potter, pak ten Sirius Black, Remus Lupin a Petr Pettigrew.
"Jo, aha, Sirius a spol, tak to se na ně jdeme podívat. Ale Jamesovi radši nic nedělejte, ať nechybí v týmu jeden hráč," zasmál se Wood.
"Ano, jdem ti pomoct," řekl Láskorád a i ten třetí kluk se přidal.
"To je v pohodě. Díky za pomoc, ale já to s Robertem zvládnu."
"Ale stejně, nechceme přeci přijít o legraci," řekl Daniel a usmál se.
Všichni ostatní se rozesmáli a pak celá skupina, do které patří nebelvírský brankář, zasněný podivín, nechápavý šesťák, zrzavý dlouhán a hnědovláska ze třetího ročníku, vyrazila.

Ron a Hermiona

26. ledna 2010 v 19:03 | Lily

2. Kapitola

26. ledna 2010 v 18:20 | Lily |  Pobertovské Bradavice
Kapitola 2.

Dívka s čokoládovýma očima

Robert nemohl najít žádné volné kupé. Všichni se posmívali jeho zrzavým vlasům a pihovatému obličeji a tak neměl žádné kamarády, ke kterým by si mohl přisednout. Hledal už dlouho, když tu uviděl kupé, které se zdálo být prázdné. Otevřel ho a v něm seděla nějaká tmavovláska, tak z druhého, třetího ročníku.
"Ahoj Lily, už jsem myslela, že nepřijdeš!" zvolalo to děvče.
Robert se na ní nechápavě podíval. Jaká Lily? Co to plácá?

Pak ta dívka najednou znejistila a trochu zčervenala v obličeji. Jak byla krásná. Tmavě hnědé vlnité vlasy jí rámovaly úzký obličej s tmavě hnědýma rozjásanýma očima a mezi červenými tvářemi měla posazený malý nosík.
Začala drmolit něco, jako že se spletla a že má nějakou kamarádku, na kterou čeká a ta se asi jmenuje Lily.
"Aha. Mohl bych si přisednout? Já jsem totiž nenašel žádné volné kupé," řekl Robert.
"Jasně!" odpověděla tmavovláska a uvolnila proti sobě místo.
Robert si pomalu sedl a podíval se jí do jejích čokoládových očí. Zračilo se v nich překvapení s laskavostí a trochou nejistoty a obav. Nemohl se od těch krásných velkých očí odtrhnout. Najednou zamrkala a zeptala se ho na něco. Robert se s trhnutím probral. Na co se ho jenom ptala? Zkusil si její hlas přehrát v hlavě, ale nemohl si vzpomenout. No co by se ho jenom mohla ptát? Nejspíš jak se jmenuje.
"Robert Weasly. A ty?" pravil.
Usmála se. "Ale ne, ptala jsem se tě, do jakého chodíš ročníku."
"Jo...aha. No, do čtvrtýho," řekl rychle Robert.
"Já do třetího," zabručela zase ona.
"Hm. A ty tu teda čekáš na tu svou kamarádku?"
Dívka se na něj podívala těma svýma velkýma čokoládovýma očima. "Ano, čekám tu na ni už celkem dlouho. Měla přijít hned chvilku po tom, co jsme nastoupili do vlaku. A už uplynula skoro půl hodina."
"Neměli bychom jí jít radši hledat?" navrhl Robert, protože nevěděl, co jí na to má odpovědět.
"Možná jo. Ale třeba se jen zdržela kvůli nějaké hlouposti a za chvilku už tu bude. Neviděl jsi ji náhodou? Má takové dlouhé rovné rusé vlasy, zářivě zelené oči, má na sobě zelenou blůzu a džíny, několik zelenožlutých náramků na ruce a je celkem milá a usměvavá.
"Jo, takovouhle holku jsem viděl! Držela takový velký černý kufr, měla vlasy svázané v culíku a byla drobnější postavy!?" zvolal nadšeně Robert.
"Jo, přesně," řekla už veselejším hlasem ta hnědooká dívka. "No, i když velký černý kufr tu mají asi dvě třetiny dětí. Ale jinak to sedí. Kdes ji viděl?"
"V jednom kupé, seděla tam ještě se Siriusem, Remusem nebo jak se jemenuje, Jamesem a tím čtvrtým. A vypadala teda hodně naštvaně a zrovna na ně něco křičela. Radši jsem zase zabouchl a šel hledat jiné kupé."
"Cože? S těmahle?" vykřikla překvapeně ta dívka s čokoládově hnědýma očima, do kterých se musel pořád dívat.
"Jo, asi," jestli jsem si ji teda nespletl s nějakou jinou drobnou holkou," řekl Robert trochu zaražený dívčinou reakcí.
"Ten Potter se jí asi snaží donutit, aby s ním někam šla. Tak já ji jdu vysvobodit od těch protivů!"
"Jdu s tebou," řekl rychle Robert.

Dívka přikývla a on se na ni usmál. Ona mu úsměv opětovala.
Rychle vyrazili z kupé a už se hnali na záchrannou akci Lily Evansové.

Harry a Ginny

24. ledna 2010 v 14:01 | Lily
Vím, že není asi úplně v pořádku přidávat videa z youtube bez vlastní poznámky, ale je to jen čistě orientační, abyste si vzpomněli, co všechno se téhle nebo příštím dvojicím stalo. A taky si myslím, že ta videa vůbec nejsou špatná a i když je možná trochu stráta času se na ně dívat, máte-li tuhle a nebo některou z dalších dvojic rádi, bude se Vám to moc líbit.

Jako 1. je tu Harry a Ginny...

Píseň moudrého klubouku-1.díl

24. ledna 2010 v 12:10 | Lily
Zdá se vám, že jsem ošklivý-
myslete si, co chcete,
chytřejší klubouk než jsem já
na světě nenajdete.
Nechte si svoje buřinky
i své klobouky z plsti-
jsem moudrý klobouk z Bradavic,
jenž vám nic neodpustí.
Každému vidím do duše,
vím, z jakého jste těsta-
nasaď si mě a řeknu ti,
kam povede tvá cesta.
Možná tě čeká Nebelvír,.
kde mají chrabrá srdce,
odvaha, klid a rytířskosrt
jdou u nich ruku v ruce.
Nebo tě čeká Mrzimor:
máš jejich mravní sílu,
jsou čestní a vždy ochotní
přiložt ruku k dílu,.
či moudrý starý Havraspár,
pokud máš bystrou hlavu,
tam důvtipní a chápaví
vždy najdou čest a slávu.
Nebo to bude Zmijozel,
kde nastane tvá chvíle-
ti ničeho se neštítí,
by došli svého cíle.
Nasaš si mě a neboj se
(jen vlastní strach tě leká)!
Já, moudrý klobouk z Bradvic,
ti řeknu, co tě čeká!

Píseň moudrého klubouku-5.díl

23. ledna 2010 v 16:13 | Lily
Za dávných dob,
kdy jsem byl mlád
a Bravice též,
panovala tu jednota,
již jinde nenajseš.
To čtyři věrní přátelé
rozhodli tehdy spolu
zřídit tu ze všech na světě
nejlepší kouzelnou školu.
"Společně učme potomstvo"
řekli a netušili,
že osud brzy zavelí,
aby se rozdělili.
Znal snad kdo přátele
na celém světě širém,
než byli lstivý Zmijozel
s udatným Nebelvírem?
Snad pouze jeden další pár,
o němž nebylo sporu:
Rowenu z hadu Havraspár
a Helgu z Mrzimoru.
Co zvrtlo se? Byl opravdu
tak špatný konec nutný?
Nu, já tam byla povím vám
celý ten příběh smutný.
Dí Zmijozel:"Učme jen ty,
co nejčistčí krev mají."
Havraspár zas:"My jen ty, co
nejchytřejší se zdájí."
A Nebelvír:"Chci toho, kdo
odvahu má a sílu."
Jen Mrzimor byl ochoten
brát šechny bez rozdílu.
Prvotní přátel obavy
zdály se liché být,
vždyť každý z nich v své koleji
jen koho chtěl, moh mít.
A tak například Zmijozel,
jak říkal jsem už prve,
dál ke studiu příjal
jen mágy čisté krve.
V Havraspáru pak učit se,
jen nejchyřejší směli,
kdo k nebelvírským patřit chtěl,
musel být ctný a směly.
Ostatníí všichni skončili
v dobráckém mrzimoru
a mezi čtyřmi přáteli
nezdál se být stín sporu.
Tak v naší škole život šel
naoko bez potíží,
čas nesvárů a rozmíšek
už tehdy se však blížil
a čtyři mocné pilíře
bradavického hradu
zachvěly se a začaly
zápasit o nadvládu.
Zdálo se tehdy, že boj ten,
v němž druh se z druhem bije,
neslavným koncem hrozí všem
a škola nepřežije.
Až jednoho dne po ránu
Zmijozel náhle zmizel,
a přestože pře ustaly,
v srdce nám vešla svízel.
Z té nerozlučné čtveřice
tři mezi námi zbyli,
koleje se však nikdy víc
jak dříve nespojily.
Teď moudrý klobouk přichází,
vy víte co se chystá:
do kolejí vás rozřadím
na čtyři různá místa.
Letos však přdám něco víc,
poslechněte, co zpívám:
když dělím žáky Bradavic,
nepěkný pocit mívám.
Plním sic jen svou povinost,
přesto se trochu zdráhám,
mám obavy, že škole své
do hrobu napomáhám.
Ach.vězte všichni, kdo tu jste,
že naše škola čelí,
jak nikdy ve svých dějinách
stašnému nepříteli
Teď musíme se sjednotit,
za jeden táhnout provaz,
jinak se zevnitř zhroutíme,
tak zní má rada pro vás.
Však už jsem dost vás varoval,
co říct jsem chtěl, to víte.
Přistupte ať do kolejí
se nyní zařadíte.

Vaše povídky

23. ledna 2010 v 15:10 | Lily

Kdyby chtěl někdo z Vás přispět něčím na tento blog prosím ať napíše do komentářu, nebo na email: lily.e@email.cz


Kapitola 1.

23. ledna 2010 v 13:00 | Rose |  Pobertovské Bradavice
Kapitola 1.
Zpátky mezi spolužáky


Vlak se začal pomalu rozjíždět, Mia stála u okýnka a mávala svým rodičům, kteří se postupně měnili v menší a menší a pak vlak zatočil do zatáčky a jí se úplně ztratili z očí. Konečně jí zase čeká rok v těch úžasných Bradavicích! Samozřejmě, že se jí vždy stýskalo po rodičích, ale přece jen, bylo tam tolik legrace, že se to dalo vydržet. A teď už mi je přece třináct a hlavně ve třetím ročníku už toho budeme mít také více povoleno, například chodit do Prasinek a jiný věci, pomyslela si Mia, usmála se a ještě jednou zvedla ruku a zamávala ven z okýnka, i když už jí nikdo nemohl vidět.
Za chvilku se vydala hledat nějaké volné kupé. Nahlížela do všech možných. Z jednoho na ní vykouklo pár rozesmátých holek a z jiného zase trojice ukřičených kluků s dvěma protivnými dívkami.


V dalším seděla ta známá čtveřice nejzlobivějších kluků z jejího ročníku, možná i z celé školy, kteří uměli spoustu různých kousků a pořád se s nimi jen předváděli. Elegantní Sirius Black, idol všech uječených holek, pak ten chytač Potter a chytrý Remus Lupin. Jo, a ještě k nim patřil takový malý stydlivý kluk, Petr. Všichni se museli pořád ukazovat a předvádět se to už jit to dost štvalo. Proč musejí být v mojí koleji?

Rychle zavřela dveře, ale zaslechla, jak ještě Black volá: "Jé, čau Maynová! Pojď si k nám sednout!" A ještě někdo zakřičel: "Nevíš, kde je Evansová?" Nejspíš to byl Potter, ten ji miluje už od prvního ročníku. Samozřejmě, že ví, kde je její nejlepší kamarádka, ale samozřejmě, že mu to taky nehodlá říkat.
"Lily, Li nebo nějak tak, ale ne žádná "hej ty tam, Evanosová!" Blbci! A kdyby něco, tak já se jmenuju Mia," zamumlala, rychle se obrátila na druhou stranu a vydala se hledat jiné kupé.
Měla štěstí hned v dalším. Nikdo v něm neseděl a tak odhodila kufr na sedačku a sama se svalila na tu protější. Svojí sovu Carolin si položila vedle sebe a tak seděla rozvalená dobrých deset minut a ani se nehnula. Jak jen byla unavená. Ráno byl jako každý rok 1. září u nich doma strašný stres a teď jí z toho bolela hlava.
Kde jen je sakra ta Lily? Řekla, že si potřebuje promluvit se Severusem a pak že jí prý někde najde a pořád nic. Tak už pojď, Li. Já tu nechci celou cestu trčet sama. Dívala se do proskleného okýnka u dveří, ale neviděla žádné jasně zelené oči nakukující do jejího kupé nebo jen se minout její malý obličej či rusé vlasy.
Čekala a čekala, až se jí začaly klížit oči. V tom někdo zaklepal a otevřel dveře. Lekla se, až z toho nadskočila.
"Ahoj Lily, už jsem myslela, že nepřijdeš!" vykřikla Mia nadšeně. Pak ale zaostřila pohled na osobu před ní a spatřila, že to není Lily, ale někdo úplně jiný. Zjistila, že je to nějaký vysoký kluk s obrovským kufrem polepeným nějakými nálepkami. Měl rudé vlasy, dlouhý nos, modrozelené oči a modré kalhoty s červenozelenou mikinou.
"Jé, promiň, já tu čekám už strašně dlouho na mojí kamarádku a myslela jsem...no...no, to je jedno. Prostě jsem se spletla." Bylo jí trapné říct, že si nejdřív myslela, že on je její kamarádka.
"Aha," hlesl on. "Mohl bych si přisednout? Já jsem totiž nenašel žádné volné kupé."
"Jasně!" odpověděla Mia a dala si kufr pod nohy, aby mu uvolnila místo a on si na něj nejistě sedl.
Pak se jejich pohledy střetli.

úvod

23. ledna 2010 v 12:57 | Rose |  Pobertovské Bradavice
"Rose" napsala skvělí povídky z Bradavic a tak je sem davám.



Juniorské Bradavice aneb Cestou do Bradavic


Hlavní postavy

Mia Maynová:
- 3. ročník, 13. let
-tmavě hnědé vlnité vlasy, čokoládově hnědé oči, menší postavy
-má ráda zelenou, červenu a fialovou
-je kamarádská a ochotná
-(úplně vymyšlená postava)

Lily Evansová:
- 3. ročník, 13. let
-zrzavé dlouhé vlasy, jasně zelené oči, drobná
- její oblíbený koníček je čtení
- je velmi milá, tichá
-(nevymyšlená postava - Harryho matka, sice v knihách "Harry Potter" mrtvá, ale často se k ní vrací něčími vzpomínkami atd.)

Robert Weasly
- 4. ročník, 14. let
- zelenomodré oči, zrzavé vlasy, pihovatý obličej, vysoká postavy
-oblíbená barva je modrá
- nemá moc kamarádů, ale je hodný a trochu stydlivý
-(skoro vymyšlená postava - bratranec Artura Weaslyho, tedy strýc Rona z druhého kolene)


Další postavy:

James Potter (Harryho Pottera otec)
Sirius Black (Harryho Pottera kmotr)
Remus Lupin (Harryho Pottera "spojenec")
Petr Pettigrew (Harryho Pottera nepřítel)
Daniel Wood (otec nebelvírkého brankaře Olivera Wooda)
Xenefilius Láskorád (Lenky otec - kamarádky Harryho)
Simon Almiun (o něm ani jeho příbuzných není v HP žádná zmínka)
Anna Tonksová (sestra Nymfadory Tonksové - Harryho "spojenkyně")
Thomas Longbottom (otec Nevilla Longbottoma - Harryho kamaráda)
Marty Johnes (otec střelkyně Angeliny Johnsové)
Maja Jordanová (teta Leeho Jordana - kamaráda Freda a George)
Darin Jordan (otec Leeho Jordana - kamaráda Freda a George)


Hermiona Grangerová

23. ledna 2010 v 12:03 | Lily
Hermiona Grangerová (* 19. září 1979), celým jménem Hermiona Jane Grangerová, je jednou z hlavních postav série knih Harry Potter spisovatelky J. K. Rowlingové. Hermiona je studentkou nebelvírské koleje Školy čar a kouzel v Bradavicích, studuje ve stejném ročníku jako Harry Potter a Ron Weasley a tvoří s nimi nerozlučnou přátelskou trojici. Ve filmové sérii Harry Potter hraje Hermionu Emma Watson.
Hermiona je mudlovského původu, oba její rodiče jsou zubaři. Je nejlepší studentkou ročníku a velmi schopnou čarodějkou. Její bystrá mysl, láska ke knihám, touha po poznání a velká aktivita v hodinách jí u mnohých vysloužily pověst šprta. Přestože se Hermiona projevuje občas poněkud panovačně a umí dát bez obalu najevo svůj názor, je zároveň velmi kamarádská, má velký smysl pro spravedlnost a zastává se utlačovaných. V případě, kdy to nutnost nebo loajalita k přátelům vyžaduje, je ochotna riskovat i hodně obětovat.
V době svého nástupu do Školy čar a kouzel v Bradavicích je Hermiona popisována jako nepříliš půvabná dívka, která má "husté, střapaté hnědé vlasy a dost velké přední zuby", v průběhu let se však proměňuje v přitažlivou mladou dívku, o kterou začínají chlapci jevit zájem nejen pro její encyklopedické znalosti. Jejím domácím zvířetem je Křivonožka, kříženec kočky s maguárem.

SPOŽÚS

22. ledna 2010 v 17:45 | Lily |  Oznámení

Můj blog podporuje SPOŽÚS(Společnost pro Podporu Občanské a Životní Úrovně Skřítků)

Dřívější název: Zastavte hanebné zneužívání našich bližních kouzelných tvorů a kampaň za změnu jejich právního postavení- ZHZNBKTKZPP

Podmínky- Musíte podporovat skřítky, neměli byste žádného vlastnit a rozšiřovat to mezi známými.

Kdyby se někdo chtěl připojit, stačí napsat své jméno do komntáře...

ČLENOVÉ:

Joly

Angel

Devil

Ecy

Kiara

Alis

Mia

Marťa

lululu

esmé

Hoody^^

iness

Lily Kívavá

Theodor Kívavý

sarushka

Ginny

Jasmína

Lily de Mon

JaNee

Jenny the Strange

Lily Evans









Ron Weasley

22. ledna 2010 v 17:32 | Lily
Ron se narodil 1.března 1980, je nejmladší syn Athura a Molly Weasleyových. Má pět starších bratrů - Charlieho, Billa, Percyho, Freda a George - a jednu mladší sestru - Ginny. Rodina Weasleyových se řadí spíše mezi chudší kouzelníky, a proto Ron nosí spoustu věcí obnošených a používá staré pomůcky po svých sourozencích, za což se mnohdy stydí, zejména pokud musí čelit posměškům Draca Malfoye a jeho kamarádů.
Jednou když byl Ron malý, poměnili Fred s Georgem jeho oblíbenou hračku v pavouka,a proto z nich má Ron strach.
V knize je popsán jako vysoký, hubený a pihovatý, s velkýma rukama a nohama a dlouhým nosem. Má rudé vlasy stejně jako všichni Weasleyovi Je jedním z Harryho nejvyšších spolužáků. Rowlingová také řekla, že má Ron modré oči. Ačkoli je má podle knihy jeho filmový představitel Rupert Grint je nemá.
Rowlingová Rona v rozhovoru popsala jako velmi zábavného, ale necitlivého a nedospělého. K Ronovu vývoji v sedmém díle ale řekla: "Ron je ze tří hlavních hrdinů nejvíce nedospělý, ale v sedmém díle dospěje. Nikdy nebyl příliš psychicky silný, lidé ho většinou viděli jako Harryho přítele; jeho matka chtěla ve skutečnosti dívku a v posledním díle musí Ron přiznat své slabé stránky. Ale to je přesně to, co dělá Rona mužem."
Ron je sarkastický, vášnivý, zbrklý. Je dobrým hráčem šachů a je i inteligentní, ačkoli je pouze průměrný student. Často je příliš líný na to, aby plnil svoje studijní povinnosti. Svého sarkasmu často využívá k tomu, aby své přátele vrátil zpět do reality, když říkají něco příliš nereálného. Ron velmi touží po tom být úspěšný a oblíbený, protože má pocit, že je zastiňován svými staršími bratry a nejlepším kamarádem. Stejně jako mnoho dalších členů rodiny Weasleyových má sklon se hádat, to se obzvláště projevuje v jeho vztahu s Hermionou.