Pravda se skrývá ve snech...

Leden 2011

Pláč

31. ledna 2011 v 20:02 | Rose |  Poezie
Po tvářích stékající slzy,
na polštáři rozhozené vlasy,
vzpomínky na bezstarostné dětství,
kde jsou ty dávné, dávné časy...


Co je to život?

27. ledna 2011 v 18:09 | Rose |  Poezie
Co je to život?
Proč se ptát?
Má něco smysl?
Nebudeš mi lhát?


Sním s ním

18. ledna 2011 v 18:38 | Lily |  Poezie
Nápad na tuhle básničku se dostavil jako blesk z čistého nebe. Psala jsem si s kámošema přes skype a jako opověď jsem použila-noci mám bezesné. A už to bylo. I když jejich parodie jsou určitě vtipnější než tahle verze, nevlastním jejich autorská práva, takže vám bude muset stačit tahle slaďárna.

Noci mám bezesné,
tak moc po tobě toužím,
celou noc propláču,
a i přes den se soužím.

Zelené lesy - 3. kap.

17. ledna 2011 v 19:26 | Rose |  Zelené Lesy
Nier se probudil. Všechno se s ním houpalo, třeštila mu hlava a cítil divný rybí pach. Co se to děje? ptal se sám sebe. Oči nechával pro jistotu zavřené, protože věděl, že se může vždycky hodit, když si budou ostatní myslet, že je ještě v bezvědomí. Může se tak něco zajímavého dozvědět. Zatím zkoumal ostatními smysly, kde to vlastně je. Ležel nejspíš na malé dřevěné loďce, cítil, jak pod ním šplouchají jemné vlnky, a do zad ho něco tlačilo. Uvědomil si, že to jsou jeho ruce, které má za zády spoutané a na kotnících taky cítil pouta. Na chvíli ho zachvátila panika, ale pak se přinutil uklidnit se.

12.Kapitola

16. ledna 2011 v 23:10 | Lily
12.Kapitola
Lily snila o svém novém PŘÍTELI , a tak si ani nevšimla, že Sue vstoupila do pokoje. Všimla si ji teprve, když si odkašlala.
"Ahojky, hádej, co se mi dneska stalo. Víš jak jsem se na začátku roku líbala s tím klukem, tak si představ, že" Sue nenechala Lily domluvit.
"Já vím, že chodíš s Ralsouem." Odpověděla tiše Sue. I tak ji ale Lil slyšela.
"Ale jak to víš? Vždyť jsme se dali dohromady před chvilkou a niko u toho nebyl a"
"Řekl mi to James." Přerušila ji znovu Sue.
"James?! Odkdy mu prosimtě říkáš James?!" vykřikla nechápavě Lily. Sue se bála pokračovat, ale věděla, že jednou to bud muset udělat.
"Myslím, že od svých 2 let, ale nejsem si jistá. Možná že to Jimmy bude vědět přesněji." Lily jen zalapala po dechu. "Měla jsem ti to říct už dávno, já vím, ale bála jsem se. Když jsem přijela poprvé do Bradavic a poznala tebe, bylo to tak skvělé, jako bych měla sestru, ale pak si začala Jamese nesnášet a já se bála ti říct, že se známe už od malička. Pochopím, když mě nepochopíš, ale jsi moje nejlepší kamarádka, tak co záleží, že se neshodneme na názoru na Jimmyho?" Lily se snažila uklidnit,ale nešlo to. Věděla, že se musí chovat dospěle, ale prostě nemohla. Myslela si, že byly nejlepší kamarádky, že si ve všem věří a že si nikdy nelžou, jenže se asi spletla. Začala na ni být neuvěřitelně moc naštvaná. "Tak víš co? Já jsem BYLA tvoje kamarádka, ale teď je lituju jen toho, že jsem se s tebou kdy bavila! Jak jsi mi mohla celých těch 6 let lhát proboha?!!! Já jsem ti nikdy, NIKDY!, nezkřivila ani vlásek a ty mi teď trháš moje vzpomínky na kusy. JÁ TI VĚŘILA! SVĚŘOVALA JSEM SE TI O TOM CO SI O NĚM MYSLÍM, ALE TY SI ZŘEJMĚ NEMĚLA POTŘEBU SE MI ZMÍNIT, ŽE JSTE NEJLEPŠÍ KÁMOŠY CO?! Padej, prosím nech mě být. Zkus spát třeba ve společence na gauči a o hodinách seď třeba s Blackovou, ale mě nech být." Lily nebyla schopná se na ni ani podívat, jak ji to doprdele mohla udělat?
"Ale Lily, vždyť já"
"VYPADNI!!!!"zařvala Lily a hodila po ní její boty. Sue si tedy sebrala několik svých věcí, co předpokládala, že bude potřebovat a opustila místnost. Jen co se za ní zavřeli dveře, Lily se rozplakala. Byla naštvaná na ní, ne proto, že se přátelíčkovala s Potterem, ale hlavně proto, že jí to neřekla, a byla taky naštvaná na sebe, za to, jak se k ní zachovala. Hlavou jí létaly vzpomínky, které jí ještě víc nutily brečet.
Stála ve velké síni a čekala, až jí moudrý klobouk přiřadí do koleje. Byla hrozně nervózní. Nějaká žena s drdolem četla jména jejích budoucích spolužáku. Těsně před ní šla na řadu nějaká Davisová, cestou zakopla a skončila na zemi, rozesmála tím půlku velké síně. Rychle se zvedla, oprášila si hábit a na celou velkou síň se vesele zašklebila. Už předem si všichni byli skoro jisti, že skončí v Nebelvíru, a taky že ano. Lily šla hned po ní a tak se soustředila aby neupadla, až se jí dělaly vrásky na obličeji. I ji klobouk poslal do Nebelvíru, a tak si sedla vedle té rozjařené holky.
Od té doby jedna bez druhé nedala ani ránu. Lily se ještě víc rozbrečela. Došourala se k posteli, lehla si na ní a hlavu zabořila do polštáře. Brečela tak dlouho, dokud neusnula, ale i ve spaní se neklidně převalovala, takže když do pokoje přišla Emma a po ní i Joli, obě hned poznaly, že něco není v pořádku. Nic nebylo v pořádku, a to se kolotoč malérů teprve rozjížděl.

Zelené lesy - 2. kap.

12. ledna 2011 v 17:39 | Rose |  Zelené Lesy
Slunce už dávno zapadlo za obzor, ale Sára stále seděla u ohníčku, který ozařoval její pobledlý, pihovatý obličej, zakulacené lícní kosti, malý nosík, nevýrazné světle hnědé vlasy, zelenkavé oči a plné rty. Ale i přes její ne příliš výrazné vlasy a kulatý obličej byla hezká, na první pohled sice jen obyčejná čtrnáctiletá dívka, kterých je na světě plno, ale když se na ní někdo podíval pozorněji, zjistil, že má v očích nějakou nevysvětlitelnou jiskřičku pochopení a chytrosti.

Zelené lesy - 1. kap.

9. ledna 2011 v 18:30 | Rose |  Zelené Lesy
Listí ševelilo v korunách stromů a malými mezerami mezi nimi viděla Anewa kousky temné noční oblohy, po níž byli jako malé lucerničky svítily rozeseté hvězdy. Anewa na ně stále koukala a nemohla usnout. Převalila se na tvrdé zemi na levý bok. Vedle ní spokojeně pochrupoval její kamarád a společník Nier. Světlé, plavé vlasy mu spadaly do tváří, na nichž se mu usadil mírný šibalský úsměv. Výrazné ostré rysy a obzvláště zašpičatělé uši vzbuzovaly u každého hned na první pohled pozornost. Špinavé a staré oblečení už mu začínalo být malé. Ale přestože měl na tváři spokojený výraz, Anewa si nemohla nevšimnout, že pravou rukou stále svírá jílec meče, který měl připnutý k opasku, jenž si ani na noc neodepínal.

Ethan

8. ledna 2011 v 19:30 | Lily a Rose |  Poezie
Sice už jsme se snad  DOCELA (hlavně já jen DOCELA) z toho chvilkového pobláznění vůči Ethanovi, jedné suporvé postavě z knížky a později i opravdové postavě, vylečily, ale když jsem dělala úkol z fyziky, tak jsem narazila na desce pracáku na tuhle básničku. Takže jsem jí dokončila a dávám jí sem. :)


Zelené lesy - Prolog

5. ledna 2011 v 22:41 | Rose |  Zelené Lesy
Prolog
Bylo už pozdě v noci, nad hradem přeletěl havran a zase zmizel v oblacích. Kvůli mrakům nebyl vidět měsíc a tak celou ve dne veselou jarní krajinu teď pohltila temnota. Ale uvnitř v hradu se stále svítilo.
Ve velké síni na velmi vyvýšeném a ozdobném trůnu seděl král celé Lardael a povýšeně shlížel na svého poddaného v síni.


11.Kapitola

3. ledna 2011 v 22:16 | Lily
Tak  první kapitola z pohledu Sue, je krátká, ale brzo napíšu další...

11.Kapitola
James vpochodoval naštvaně do společenky, kde se srazil se Sue.
"Jé, ahoj Paroháči! Neviděl jsi někde Lil?" James se zatvářil jako by mu Sue vrazila facku.
"Jamesi stalo se něco?
Je Lily v pořádku?"
" JO, JE V NAPRASTYM POŘÁDKU, jen asi potřebovala umělý dýchání od toho idiota Ralsoua!"
"Od
Willa? Ale pro…ach Jimmy, je mi to líto." Zašeptala Sue.
"Jasně to ti tak věřim Davisová, a proč ta teda Lily neřekneš hm? No tak PROČ???" James byl vytočen na nejvyšší možnou míru, a tak se přestával ovládat. Sue ho opatrně nasměrovala na schody a pak do chlapeckých ložnic. Posadila se proti němu na postel a začala na něj naprosto klidným hlasem mluvit.
"Jamesi, nemůžu Lily říct, že jsme skvělí kámoši, prostě by to nepochopila, už by se mnou nemluvila, a to nemůžu dopustit."
"Ale prosimtě, nevymlouvej se. Vezmi si příklad z Remuse, taky nám to řekl a to měl mnohem horší postavení, byli jsme jeho jediní přátelé a čekalo ho s námi ještě 6 let soužití v jednom pokoji. Myslíš, že se nebál? Ale Remus je pravej nebelvíran a svýmu strachu se postavil. Dokážeš ty tohle? Oproti Removi je to nic, NIC!"
"Ty to nechápeš, ona je moje jediná kamarádka, a ty jsi zase skoro jedinej člověk, kterýho nesnáší. Co by mi asi řekla? NIC! Prostě by mě opustila a já bych zůstala sama."
"Nezůstala by jsi sama! Máš přece mě a Remuse a Sirius i Kris by tě určitě taky vzali."
" Ale no tak, nelži mi tu do očí, nikdy byste mě nevzali do party.Byla bych pro vás jen holka co se vám plete do života a" James jí nenechal domluvit.
"To není pravda, mně na to tobě záleží, jsi moje jediná kamarádka! Pro mě nejsi jen pitomá holka." Protestoval.
"Dobře, ty by jsi mě možná bral, a Remus asi taky, protože ten má neuvěřitelně velký a laskavý srdce, ale co Black a Sell? A navíc i kdybych jí to chtěla říct, jak to mam asi udělat? To k ní mam prostě přijít a říct: Víš Lily, já na tebe jenom hraju, že Potter je blbej, ve skutečnosti je to můj skvělej kámoš. Vyrůstali jsme spolu a když jsme nastoupila do školy a potkala tebe, a ty si ho pak začala nesnášet, bála jsem se ti to říct, že bych tě ztratila, a tak jsme spolu byli jen o prázdninách, ale když jsem nastoupila do Jamesova skvělýho týmu, zase se z nás stali hodně velký kámoši, a chci ti taky říct, že je skvělěj člověk, že tě děsně miluje a že by jsi s nim měla chodit!
Takhle nějak si to představuješ?"
"No, vlastně, mě napadlo, že bys jí to mohla říct hned, teď když si domluvila rande s tím idiotem bude mít dobrou náladu, a snad to líp přijme."zamumlal James.
"To jí to mám jako říct TEĎ?! To jsi se asi zbláznil ne?"
"Tak v tom případě jí to řeknu sám."

"OK! Tak jdeme na věc, ale chci abys u toho nebyl, prosím." Řekla Sue a odešla z jejich ložnice rovnou do té jejich. Doufala, že tam Lily ještě nebude, ale opak byl pravdou. Seděla na posteli a usmívala se jako měsíček na hnoji.