Pravda se skrývá ve snech...

Září 2012

Sonet s výrazným gg

21. září 2012 v 16:18 | Lily |  Poezie
Kdykoli se podívám na blog, je mi do pláče. Vím, že jsem se mu hrozně moc dlouho nevěnovala, a on mi to teď nejspíš vrací. Nikdo sem nechodí, nikdo po sobě nezanechá komentář. Ale já sem přesto naivně přidávám články. Tady je další z nich...

Byl to jen letmý dotek očí,
krátká chvíle, kdy jsme se sptařili,
byl to jak sen v nejhlubší noci,
v břiše mi létali motýli.

První byl bílý, ten druhý zas červený,
létali ve znamení naší lásky,
tančili tanec, co léty se nemění,
tanec pro zrzky i plavovlásky.

Především ale pro tebe,
pro mou lásku na pohled první,
krásku, patřící do nebe,
dívku, co upadla v zapomnění.

Byla krásná i na pohřbu,
v čas, kdy ji dávali do hrobu.

Záchrana před smrtí - 3.část

20. září 2012 v 20:57 | Lily |  Záchrana před smrtí

Lily se s trhnutím probudila. Ležela na poduškách ve stanu. Začínalo svítat, prudce se posadila a chtěla si začít balit věci, ale vtom si všimla, že to už někdo udělal za ní. Měla sbalený menší batoh, vedle kterého ležela láhev s vodou a deka. Vedle postele měla hromádku oblečení, bylo zřejmé, že je určeno pro muže, ale s tím si Lily nelámala hlavu. Oblékla si košili i kožené kalhoty. Vlasy si svázala ozdobnou stužkou a schovala je pod pláštěnkou, kterou si přehodila přes ramena. Boty jí sice byly trochu velké, ale za chvilku už v nich chodila bez obtíží. Cestovní brašnu si hodila na ramena, do jedné ruky vzala deku, do druhé čutoru a vyšla ze stanu. Před vchodem už na ni čekal Christian. Byl oblečen podobně jako ona, jen v botě měl zastrčenou dýku a za pasem meč. Pozorně si ho prohlédla, připadalo jí, že ho zná už tak dlouho, jen si stále nemohla vybavit odkud.

Záchrana před smrtí - 2.část

15. září 2012 v 21:41 | Lily |  Záchrana před smrtí

Lily se s trhnutím probudila. V pokoji bylo šero, protože měla zatažené záclony. Podívala se na hodinky, bylo půl osmé ráno. Nechtělo se jí vstávat z postele, a protože nemusela do školy, rozhodla se ještě chvilku prospat.

Probudilo ji nutkání vyzvracet se, rychle vyběhla z postele na záchod, kde se pozvracela. Bylo jí špatně, neměla chuť k jídlu a bolela ji hlava. Vzala si prášek, zalezla do postele a otevřela knížku, že si bude číst. Jenže to ji nebavilo. Zkoušela číst sonety, i anekdoty, v češtině i němčině, ale u ničeho z toho nevydržela déle než dvacet minut. Nemohla to pochopit, vždyť čtení ji vždy tolik bavilo. Nakonec si zapnula televizi a dívala se na seriály. Oběd vynechala, protože stále neměla na nic chuť, ale protože musela aspoň něco málo jíst, vzala si mandarinku.

Záchrana před smrtí - 1.část

11. září 2012 v 19:03 | Lily |  Záchrana před smrtí
Ve dvou nebo třech dílech vám teď předložím povídku se kterou jsem soutěžila v jisté literární soutěži. Skončila jsem s ní přesně uprostřed žebříčku - tedy čtyřicátá první. Nejdřív jsem byla hrozně zklamaná, ale nakonec jsem se s tím smířila. Teď jí dávám k posouzení vám, i když pochybuji, že si to přečte víc lidí, než kolik bylo porotců - jestli vůbec někdo...
P.S. Rose, ty se nepočítáš!


"A právě tehdy, si exilová vláda uvědomila, že -" Lilyina zvednutá ruka přerušila

výklad pana Křena.

"Promiňte, není mi dobře, mohla bych -" začala Lily, ale pan Křen ji přerušil.
"Jistě Lily, hlavně mě už nevyrušuj."

Lily vyšla ze třídy a nejistým krokem zamířila na dívčí záchodky. Lehla si na zem a nohy si opřela o radiátor. Už zase se musela omluvit z vyučování, kvůli točení hlavy. Tentokrát jí ale nepomohly ani zvednuté nohy.

Sonet...

5. září 2012 v 15:28 | Lily |  Poezie
Ano, hádáte správně, je tu další z mých sonetů!

Měla jsem tě ráda, víc než jsem chtěla,
to tys byl můj důvod proč žít,
v noci i ve dne o tobě jsem snila,
přesto jsem nemohla tě mít.

Kamarád

4. září 2012 v 19:19 | Lily |  Poezie
A další stará...

Ty máš mě rád,
já tebe ne,
co dělat mám,
bych neranila city tvé?

Ona

3. září 2012 v 12:14 | Lily |  Poezie
Tak tohle já vážně hloupý, už je to dlouho, co jsem to psala, ale dám to sem, abyste viděli, jak jsem se posunula dál, že i moje psaní se vyvýjí....

Díváš se, ale nevidíš,
posloucháš, ale neslyšíš,
přemýšlíš, ale ne dost,
usmýváš se jí pro radost.

Když ty tu nejsi

2. září 2012 v 18:54 | Lily |  Poezie
V příštích několika dnech bude následovat série básniček, které jsme v průběhu roku (protože tak dlouho jsem sem nepsala!) napsala Mrkající.

Když zavřu oči, vidím tvou tvář,
Když je chvíli ticho, já slyším tvůj hlas,
Když jsem chvíli sama, jen na tebe myslívám,
Pak s tělem bez duše den za dnem přežívám.